, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková
, Tereza Vinklárková

Swallowing the darkish liquid
One click
Two sips
Taking you further
Warm blue fabric
Humming round your body
Mild clove flavor
Softening tips of fingers
Press & hold the button in the center of the screen

Is this as far as it goes?

~

Seděly proti sobě a klesající slunce vrhalo poskakující odlesky na prošívanou pokrývku. Jemný vzor se proplétal s paprsky ve světelné copánky. Ponořené do hry, nic nedbaly okolního šumu. Z ruky do ruky si soustředěně předávaly provázek. Žlutá guma natahovaná mezi prsty. Stisknout, provléct, napnout – minout, sklouznout, upustit. Závažná lehkost zrcadlení. Z ruky do ruky, z očí do očí, od ucha k uchu. Cyklické proměny figur v nepravidelném rytmu. První, druhá. Tam, zpátky. Zas a znovu. Tatáž a přece jiná gesta.

Stehy lehce otlačily kůži na holeních a zanechaly na ní klikatou stopu, jakoby jí prošla tenká jehla. Já, ty, ona, oni. Předat a přijmout. Jedna se zavrtěla, shlédla dolů na podušku a volnou rukou zapletla s elegancí do vzoru několik trčících vláken. Dříve nepatřičná, stala se naráz součástí struktury. A slunce zašlo. V bledých konturách měsíčního svitu bylo třeba pokračovat jen po hmatu. Level 3 – Dvě nebo tři dívky hrající předávanou. Překládat, párat, spojovat. Vidět, sdílet, poslouchat. S rostoucím chladem zalezly pod hřejivou tkaninu. Zachumlat se ruku v ruce. Noční obloha, vzdálené melodie a povídání před usnutím. Série obrazů za klížícíma se očima. První, druhá, třetí… Někdy se až zdá, že já je někdo jiný.

With Monika Rygálová

Curated by Noemi Purkrábková & Jiří Sirůček

Photo by Markéta Slaná